Winter Hradec 2014
Hlavní sponzoři
Naši partneři
Články
Expenův Pells Aeron
Časovka Šerlich
Kluziště v Orličkách
Sajrajt a marast
Další weby
Návštěvnost
Jmenuji se Filípek Brožů a narodil jsem se své mamince a tatínkovi 4.listopadu 1989 v Hradci Králové. Už od dětství jsem byl hodný klučina, který netrpěl žádným hyperaktivním chováním a vždy jsem podle vyprávění rodičů ležel v poklidu v kočárku a užíval si. Poté co jsem odhodil dudák a dupačky a plínky vyměnil za plastový nočník, tak jsem se naučil chodit a musím říct, že jsem si to náramně užíval. Jako malé dítě jsem zažil spoustu zábavných okamžiků a příhod, ale to si nechám na jindy. Rád bych Vám přiblížil jak jsem se vůbec dostal ke sportu a hlavně jak jsem se přes celou tu škálu všech sportů dostal právě k cyklistice.
Když jsme chodil na základní školu (Pouchov), tak byli v módě akční a bojové filmy. Je jasné že se mi to velmi zalíbilo a tak jsem se přihlásil na Aikido. Tam jsem pravidelně docházel po dobu 2 let. Po této době mě to přestalo bavit, protože Aikido je bez kopů a úderů a je to pouze styl kdy sílu protivníka použijeme ve svůj prospěch a v elegantních přehozech ho dostaneme na lopatky. Můj směr se ubral směrem ke Karate, které mi vydrželo dlouhých 11 let. Za tu dobu jsem se dostal velmi daleko, nejen na závodech, ale i v trénování. Vyhrál jsem mnoho turnajů a zápasů od mistra kraje až po cenné kovy z MČR a zahraničních trunajů. Také jsem trénoval mladší svěřence a vedl jejich tréninky a pomáhal jim. Osudovým zlomem byl asi můj nejlepší zápas, kdy proti mě nastoupil slovenský reprezentat ve finálovém boji. Dodnes si na ten zápas pamatuji, spousta lidí se na mě dívala vlastně celá hala koukala na mě a na soupeře, byl to skvělý pocit, ale přišla osudová rána a měl jsem totálně rozlámanej nos do tvaru písmene S. Po tomto zápase jsem už moc nezávodil a spíše jen trénoval. V této době jsem se začal poohlížet po dalších sportech, které bych vykonávat a tak jsem začal hrát Basketball. Našel jsem si partu lidí z mého okolí, bývalý hráči a tak. Chodili jsme pravidelně hrát do pronajaté tělocvičny. Netrvalo dlouho a začal jsem si přidávat další sporty. Začal jsem pravidelně běhat, chodit do posilovny, plavat v zimě mě okouzlily běžky a především Snowboarding, který taky provozuji už nějaký ten pátek od dětství. V období střední školy jsem jen žil sportem a každý den kdy většina mých vrstevníků seděla bud na barové židli, nebo u počítače v horším případě někde pokuřovali a zewlovali, tak já pravidelně každý den provozoval sport, at už to byl basket, karate, plavání, běh apod.
Nesmím samozřejmě opomenout moje první začátky na kole.
Na základní škole jsem dostal svého prvního bika, byl to Author, který mi vydržel hodně let a já se na něm něco najezdil a vyřádil v terénu s rodiči, nebo s kamarády. Pravidelně každý víkend jsme s rodiči vyráželi na delší cesty po okolí HK, nebo na chalupu do Orlických hor. Velmi příjemným okamžikem bylo když jsem jako malý kluk dokázal ujet z HK do Orlických hor bez zastavení. Bohužel přišla smůla a moje kolo mi ukradly. Nového kola jsem se samozřejmě dočkal a opět najížděl z vesela kilometry a blbnul po lese. K cyklistice jako takové jsem přičichnul na střední škole, když jsem seknul s karatem a hledal sport kterých bych mohl provozovat aktivně a závodně. Na mnoho sportů jsem už byl starý a něměl jsem se šanci prosadit. V té době jsem brigádně pracoval na Kunětické Hoře v restauraci jako čišník a tam jse poznal kuchaře (Kozlík), který mě ukázal kouzlo pravé cyklistiky. Párkrát jsem s ním vyrazil na projíždku a osudovým okamžikem bylo když mě vzal do Pardubic na společný švih lidí ze Scott týme z Polabin. Tam jsem poprvé poznal co to je pravý biking, když jsme jezdili po nádherných singlech mezi stromy a po úzkých pěšinách. Když jsem přijel domů bylo mi okamžitě jasné jakým směrem se bude můj život ubírat. Začal jsem aktivně vyrážet na kolo a najíždět kilometry. Potom přišly první závody. Můj první závod byl Nova Author Cup, kde jsme předjel něco přes 1 000 lidí, protože jsem staroval až z posledního roštu kvůli pozdější přihlášce. Měl jsem neuvěřitelnou radost, že se mi zadařilo a skvěle mi to šlapalo. Velmi dobře si vzpomínám, že zásluhu na tom měla i firma NUTREND když jsem ve své dárkové tašce kterou jsem obdržel našel gel CARBOsnack. Tento závod mě velmi motivoval do dalších závodů. Hned v další sezoně jsem začal objíždět sérii Cyklomaratontour a Kolo pro Život. Našel jsem mnoho nových kamarádů a najezdil mnoho kilometrů. Poté jsem nastoupil na Vysokou školu se zaměřením na Tělovýchovu, takže sport byl můj a je denní chleba a cyklistika se pro mě stala naprosto vším. V momentální době veškerý svůj čas věnuji cyklistice, která mě hrozně moc baví a nedělám, nemluvím o ničem jiném než o kole :D Pevně věřím, že moje motivace stále velmi rychle poroste a jsem hrozně moc rád že jsem potkal kluky z HSK (na Rozárce) a dali mi možnost za ně jezdit a nově se rozvíjet a sbírat zkušenosti a snad i nějaké cenné kovy. :)
Ještě jednou všem z celého týmu mnohokrát děkuji :)[blue][b][/blue][/b][red][/red][red][/red]