Nejnovejší galerie
Winter Hradec 2014
Pořádané závody
Fotka dne

Hlavní sponzoři

PolyPLASTY
omnipack

Naši partneři

microtherm
activesport
NUTREND-Sportovní výživa
Porsche Hradec Králové
pells
moose
yate sport
Rock Machine
cyklo pešek
koloshop
C & K

Články

Expenův Pells Aeron
Časovka Šerlich
Kluziště v Orličkách
Sajrajt a marast

Další weby

Webové album Picasa Hradecký pohár HSK facebook

Návštěvnost

... a zima přišla od Moskvy

GT ZASKAR
Místo: autokemp Olšovec v Jedovnici
Čas: 12-14.9.2008
Zúčastnění: Aleš Holý, Jára Romportl, Pepa Šplíchal s rodinkou (3ks), Petr Novák s milenkou (1ks)
Trať: 54 km krátká, 100 km dlouhá

Kalendář hlásí ještě léto, ale v Jedovnici je zima až praští a fučí to pěkně od východu. Když to porovnám s minulou sobotou, tak je to skok snad o 30°C.
Do místa konání jsme dorazili jako tradičně už v pátek navečer teamovým mikrobusem v podobě bývalé sanitky. Ubytování v kempu neproběhlo zrovna hladce, ale to už je také tradice. Nakonec jsme vybojovali dvě pěkné chatky a dělíme se na podskupiny dle rozmístění v terénu, „horňáky“ a „dolňáky“. Jako základní tábor pro konzumaci alkoholu a ostatních poživatin jsme zvolili chatku dolňáků. Já to samozřejmně s pitím moc nepřeháním, poněvadž mne zítra čeká jako jediného dlouhá „dospělácká“ trať a start už v 10:30, tak pocumlávám pouze burčák jakožto výborný zdroj rychlých cukrů. Aleš s Járou se lehce dopují pívem které nám štědrý pořadatel rozdal k startovním igelitkám při prezentaci (pro každého krásných 6ks) a Pepa lemtá zas tu svojí kofolu s rumem. Zároveň do sebe všchni rveme ty dobroty co nám holky a maminky napekly a navařily. Pouze plán s opékáním buřtíků díky severským podmínkám které panují za dveřmi nerealizujeme.
Ráno se nám do tý kosy vůbec nechce a tak lenošíme až do devíti v pelechu, akorát omladina je už v sedm vzhůru a dožaduje se pozornosti. Na start dlouhé trati to mám pár metrů a tak se tam přišourám pár minut před startem, je slunečno, větrno a zzzima. V prostoru mezi páskama panuje klidná atmosféra, žádné tlačení a boj o umístění na startovní čáře jako jinde. K startovnímu výstřelu je nás připraveno 159. Zhruba prvních 5 km má být zaváděcích a je tomu skutečně tak, jede se poklidnou dvacítkou a peloton se díky mírnému stoupání přirozeně dělí na silnější a slabší kusy. I po desti minutách závodu mám čelo stále na dohled, což se mi stalo poprvé, a zdá se že kdybych chtěl, tak ho mohu dojet a ukázat se na špici,...ale já nechci. Tato pohoda po chvíli končí a ředitel závodu tlampačem oznamuje ostrý start a začátek terénu, od tohoto momentu jsem už špici nezahlédl a to ani na stupních vítězů.
Udržuji si své poklidné tempo, díky selekci ze zaváděcí části je vše v poklidu a bez obvyklých špuntů, nikdo nenadává, nehudruje, ...je to pohoda. První okruh znám z loňského ročníku, kdy jsem jel krátkou, vím že mne nečeká nic strašného a tak si ho vychutnávám a šetřím energii do druhého kola,... prostě kochačka.
V prvním techničtějším sjezdu na 10 km však ztrácím bidon a to mne přišlo draho, ještě jsem se z něj ani nenapil. Většinou při závodech dost chlastám a taky se dost potím, takže mám po chvilce pěknou žížu, chci se ponížit k somrování vody od soupeřů, ale jako na potvoru okolo mne jedou samí borci s velbloudím vakem a cucání z jejich hadičky za jízdy si nedokážu představit. Postupně dospívám k názoru, že sice trpím žízní, ale na druhou stránku mám o dobrý půlkilo lehčí kolo a jsem tedy rychlejší. S touto teorií dojíždím do občerstvovací stanice někde na 30 km kde chlemstám vodu z kýble na mytí kelímků. Občerstvovačka je perfektně vybavena a krom jiného mají i zbrusu nové bidony, dokonce od stejné značky jakou jsem vyklepal, takže jsem zachráněn.
Podél trati je poměrně mnoho montérů, kteří opravují či lepí svá kola. V momentě když nějakého správkaře míjím, jsem patřičně hrd na svou kvalitní, dobře připravenou techniku a mám také značnou radost ze snadno získaného místa. V příštím kopci se však kolem mne mihne, ...kde se vzal, tu se vzal …a pozice je v …..
Ani jsem se nenadál a už jsem zase u rybnika Olšovce na dnešním třetím bufetu. První kolo mám tedy za sebou, cítím se fit, něco menšího slupnu, nějaké to focení, letmý kontakt s doprovodem a taky si sundám vestičku,...protože teď za to vezmu! Teď mi bude sakra horko!
Dle propozic má být druhý okruh o 8km kratší než první, tady pouhých 46 km. Už pár metrů za občerstvovačkou slejzám a tlačím do pěknýho pruďáku, naštěstí je to jen pár metrů, nahoře opírám kolo o strom a odpouštím něco z toho co jsem před chvílí vypil. Nevím čím to je, ale má průměrná rychlost nezadržitelně klesá, výjezdy se zdají čím dál prudší a sjezdy techničtější. V jednom horším sjzdu, kde náhle chybělo kus cesty, bez výčitek svědomí sestupuji z kola šetrnějším způsobem než chlapík přede mnou. Závodní pole je značně roztrhané, většinou jedu sám a tak si mohu zcela nerušeně a bez ostychu zpívat. Druhé kolo je rozhodně výživnější.
Na posledním občerstvení dojíždím borce, který to nemilosrdně rve na píchlém kole, prej mu to takhle jede i 40 z kopce, ...nechápu. Po krátkém oddechu za to vzal a zmizel mi za horizontem, vůbec ho nemůžu dojet, až v písčitém sjezdu, kde mám přece jenom výhodu. Vnucovat mu duši mi připadá nesportovní, poněvadž výměnou by pravděpodobně ztratil mnoho času. Zdá se, že defekt ho nikterak výrazně neomezuje a trvá mi značnou dobu než ho definitivně setřesu. Fakt borec!
S přibívajícími kilometry ubívá sil a upadá morálka, už tlačím kdejakej krtinec. Tu se však vyloupnu u známého rybníka a už vím že do cíle to mám maximálně kilák. Vyvíjím pekelné tempo a připravuji se na imaginární špurt v cílové rovince, dokonce předjíždím i pár opozdilců z krátké tratě,... už slyším ty řvoucí davy, ...adrenalin stříká z uší. Na šutrákový cestě však náhle zaslechnu srdce i nervy drásající sykot,... DEFEKT! Naštěstí díky triatlonové přípravě bez problémů těch posledních cca 300 m dobíhám a ani nedovolím nikomu mé předjetí, za což sklízím potlesk. Čas lehce pod 6:00, takže jsem splnil svůj cil.
Kluci z krátké, kde startovalo přes 600 bikerů, jsou už dávno v cíli a prý také defektili. Honem dávám teplou sprchu a hurá na pívo. Minerály doplňujeme až do pozdních nočních hodin a na řadu přišlo i slibované grilování.
V neděli byla na programu prohlídka nedaleké bunkrojeskyně Výpustek a nehorázná žranice v restauraci Olšovec.

Výsledky: Novák Petr 99. místo; čas 5:58:31
Jára Romportl 239. místo; čas 2:45:51
Pepa Šplíchal 276. místo; čas 2:51:27
Aleš Holý 463. místo; čas 3:20:38
Závěr: Fakt dobrej maraton, který budu asi brzo označovat za nejoblíbenější, trať je jetelná a v pěkném prostředí (žádný krkolomnosti pro masochisty), vymakaný občerstvovačky (bidony i pro ty pomalejší, chleba se sádlem,...) bohatá tombola (kolo za 35 litrů,...) bohatá startovní igelitka (tričko, 6+1 pívo, vstupenka na sport life,...) V cíli dobrý gulášek a po několika minutách výsledky bez chyb, živá hudba,....
Prostě mne nenapadá nic co bych tomuto závodu vytknul.

Autor: numinek    Dne: 19.9.2008
copyright HSK - cycling 2009 | design a kód: Michal Dyntar