Winter Hradec 2014
Hlavní sponzoři
Naši partneři
Články
Expenův Pells Aeron
Časovka Šerlich
Kluziště v Orličkách
Sajrajt a marast
Další weby
Návštěvnost
V sobotu jsme se s Michalem poprvé postavili na start silničního Mamut tour.Vstávání po 4 hodině ranní nebylo zrovna příjemné, ale cesta utekla rychle a my jsme byli před osmou již v sedle a jeli jsme se rozjet.Dalo nám to na půl hodinky a 10 min před půl 9 jsme dorazili do Přerova na náměstí, kde už stála nějaká ta stovka cyklistů.Dostali jsme se asi do půlky toho „masa“ a čekali na start.
Po odstartování se jelo naštěstí za safety carem, ale i tak to před námi popadalo. Naštěstí jsme se tomu stačili vyhnout. Po cca 2km byl ostrý start a tím se i zvýšila rychlost. Za Přerovem bylo hned první stoupání, které jsem využil k propracování se v balíku dopředu. Věděl jsem z profilu, že prvních 20km bude více méně v klidu, ale potom už to bude boj. S průměrnou okolo 40 km/h jsme dorazili pod první kopec, kde nahoře byla horská prémie. Raději jsem si s předstihem dal povzbuzení od Nutriproduktu a později jsem byl za to vděčný. V té době byla už ujetá menší skupinka (později dojetá) tak jsem si říkal, že se snad nebude moc bláznit a pojede se normálně.. Dle mého tepáku a potu který ze mě po chvíli začal lít, tomu asi tak nebylo. Vzhledem k tomu, že špici jeli mladí jezdci Whirpoolu,byla tam i nějaká Dukla,Sparta atd. byla rychlost i v 12% stoupání i okolo 18-20km/h. Kopec byl opravdu nekonečný, ale podařilo se mi zůstat v přední skupině. Sjezdy nebyly o moc příjemnější, jelikož velká část trati vedla po poměrně špatných silnicích, takže bylo potřeba opravdu sledovat cestu před sebou, a tak jsem několikrát raději volil cestu na větru než v háku pro lepší přehled. Za cesty samozřejmě nemohou pořadatelé, ale tuhá zima a málo peněz u silničářů…
Dále se jelo slušné tempo, ale i tak nás po dojetí jedné skupiny ze zadu, jelo celkem dost. Na cca 45km přišlo další stoupání, které naštěstí již nebylo tak prudké, ale zas bylo o něco delší, takže taky slušná porce, ale opět jsem uvisel( dokonce jsem počáteční část i odtáhl na špici) a vesele se vezl se dál. Těch děr bylo ale na cestách opravdu hodně, a tak se nevyhnulo ani mně trefení dvou opravdu slušných jam, ale jen velkým zázrakem a hlavně díky plášťům Vittoria Rubino Pro od Kastaru jsem neprorazil duše a i Mavic Eska se ukázaly jako pevná kola.
Cesta ubíhala velmi rychle jelikož byla trať členitá a pořád se něco dělo a po cca 65km jsme dorazili pod další kopec. Byl několik km dlouhý. Jelo se mi docela pěkně, jelikož to nebylo prudké stoupání (asi 4%) , ale nahoře nad lesem za to borci vzali a já se poprvé poroučel z první skupiny. Naštěstí nás odpadlo více, a tak jsme se po vytvoření skupiny dali do brutálního sjíždění. To se zadařilo, a tak po jsem byl po několika km opět v předu.
Bylo pár pokusů o únik, ale vše bylo likvidováno a tak jsme dorazili do Lipníku, kde na nás čekalo poslední stoupání skoro ke hradu Helfštýn. To se jelo až nečekaně „pomalu“ a nahoře již nastalo dělení.
Po oddělení dlouhé trasy nás k mému překvapení zůstalo jen cca 10 a byl ještě odjetý Jirka Ježek, a tak jsme se ho vydali stíhat. To se díky dobré spolupráci zadařilo, ale pak už ta spolupráce byla o něco horší, jelikož jsme se blížili do cíle a začalo se taktizovat. Po protažení po kostkách a mezi chalupami, nás čekala hodně dlouhá rovinka, kde se začalo nastupovat.Cítil jsem, že jsem asi jeden z nejslabších článků ve skupině, a tak jsem se snažil zuby nehty udržel alespoň v závěsu. Zhruba 500m před cílem se začalo spurtovat a tak jsem se pokusil ze sebe ještě něco vydolovat, ale už nebylo co a tak na mě zbylo 5.místo v kategorii a 6 celkově.Na bednu chybělo pouhých 5 setin…
Jsem ale velice spokojen, protože to bylo opravdu náročné-svědčí o tom i rychlostní průměr k 38km/h a nastoupaných 1850m.
Pořadatelská služba byla skvělá-hlavně zabezpečení křižovatek a občerstvovačky, ale silnice byly opravdu rozbité, ale to k silničnímu závodu na českých silnicích už asi patří….
foto: http://www.zdenekschovanec.estranky.cz/