A.C.
Jiří Nádvorník | 30.9.2010 Aktualizováno 30.9.14.30h
Alberto se před malou chvilkou pro naši HSK-TV .cz nechal slyšet, že pokud by se neobhájil u komisařů kvůli jeho údajnému dopingovému prohřešku, je připraven obětovat jeden prst na jeho ruce. Doslova řekl:"Ať mi klidně useknou jeden prst, i tak mi jich zbyde devět a to je dost na to, abych je jednoho dne vztyčil a překonal toho Američana."
Na HSK.TV.cz už teď můžet...
číst dáleAktualizováno 30.9.14.30h
Alberto se před malou chvilkou pro naši HSK-TV .cz nechal slyšet, že pokud by se neobhájil u komisařů kvůli jeho údajnému dopingovému prohřešku, je připraven obětovat jeden prst na jeho ruce. Doslova řekl:"Ať mi klidně useknou jeden prst, i tak mi jich zbyde devět a to je dost na to, abych je jednoho dne vztyčil a překonal toho Američana."
Na HSK.TV.cz už teď můžete v on-line rozhovoru polemizovat s Expenem, který z prstů by to mohl být. Je dokonce možné, že by A.C. po useknutí prstu musel přejít na elektronické řazení.
O názor jsme požádali i kolegu doktora Romana a ten říká: "Clenbuterol se nesmí podávat koním, jejichž maso je určeno pro lidskou spotřebu. Farmakodynamické vlastnosti tohoto preparátu jsou - Clenbuterol hydrochlorid přímo působí jako beta2-sympatomimetická látka a je terapeuticky také používán jako specifický bronchodilatátor při léčbě respiratorních onemocnění koní. Tzn. lépe se po něm dýchá ... stačí si 2x frknout, rozšíří se průdušky...Ale laboratoř Astany asi zjistila, že to má i jiný efekt, vim já. Jedno je jisté, je-li to pro koně a na seznamu doping.látek, neměl by to žrát nikdo a to v jakém kolik množství."
"Je tu ještě jedna možnost," spekuluje Roman: "Leda že by v Astaně snídali koně!"
sbalit textZávěrečná panelka
Josef Šplíchal | 28.9.2010 Dnes se jel poslední závod Úterního poháru. V dětské kategorii proběhlo vyhlášení výtězů. Za náš team tento závod reprezentovali v kategorii žáci: Honza Šplíchal, Lukáš Lorenc, kategorie žákyně: Markétka Maršálková, Eliška Aubrechtová, Danielka Nádvorníková(dcera prezidenta). Dnes mohl být velice zajímavý boj o první místo v kategorii žáci, mezi Honzou a Markem Mílem, bohužel si Honza opět přivodi...
číst dáleDnes se jel poslední závod Úterního poháru. V dětské kategorii proběhlo vyhlášení výtězů. Za náš team tento závod reprezentovali v kategorii žáci: Honza Šplíchal, Lukáš Lorenc, kategorie žákyně: Markétka Maršálková, Eliška Aubrechtová, Danielka Nádvorníková(dcera prezidenta). Dnes mohl být velice zajímavý boj o první místo v kategorii žáci, mezi Honzou a Markem Mílem, bohužel si Honza opět přivodil úraz ruky(letos druhá zlomenina v této sezóně). Proto mu gratulujeme k 2. místu. Lukáš odjel pouze dva závody a skončil na 11.místě. Velice úspěšní jsme byli i v kategorii žákyň, kde 1. místo získala Markétka, pak krásné 5. místo získala Danielka a Eliška po odjetí dvou závodů, skončila na 7. místě. Gratulujeme všem a přejeme jim další úspěchy.
Prezidentský dovětek:
V letošní Rozárce se během sezóny ukázalo na startu několik členů našeho týmu. Bohužel oproti minulému roku nevyšlo pořadatelům vždy počasí. Bonbónek si však připravili na finálový závod, který se jel po vzoru posledního závodu Formule 1 za umělého osvětlení. Průběh napínavého závodu tak pouze narušoval zarostlý uličník s vuvuzelou. Děkujeme pořadatelům za celý ročník, zejména děti po boku svých vzorů mohou změřit své síly. Určitě to je pro ně lépe strávený čas, než čmárat po budovách, trhat telefonní sluchátka nebo ničit lavičky v parku.
sbalit textVáclavská Jízda
Jiří Nádvorník | 28.9.2010 Velké dilema, tak by se dala dvěma slovy vystihnout situace, která nastala minulý týden. Zatímco kolegové bikeři měli zcela jasno kam si jet o víkendu zadovádět, tak silničáři specialisté stáli před těžkým úkolem. Rozhodnutí zda jet klasiku Praha-Vary-Praha nebo Václavskou jízdu v Lužci, se nakonec ukázalo jako jedno z nejtěžších rozhodnutí v kariéře. Už si přesně nevybavuji co byl nakonec ten ...
číst dále Velké dilema, tak by se dala dvěma slovy vystihnout situace, která nastala minulý týden. Zatímco kolegové bikeři měli zcela jasno kam si jet o víkendu zadovádět, tak silničáři specialisté stáli před těžkým úkolem. Rozhodnutí zda jet klasiku Praha-Vary-Praha nebo Václavskou jízdu v Lužci, se nakonec ukázalo jako jedno z nejtěžších rozhodnutí v kariéře. Už si přesně nevybavuji co byl nakonec ten rozhodující faktor, který nás poslal do kulturáku nedaleko Chlumce n.C., každopádně ještě cestou tam mi Michal strhával volant směrem na D11. Neměl jsem však sebou dostatečné množství Carbosnacků a to cílové kolečko po kostkách na Strahově mě taky příliš nelákalo.
V Lužci na pohodové vyjíždce, která končí tradičně 100m po startu, rozbalujeme speciály. Jsme tři(Jirka,Forrest,Dr.Roman) a netrpělivě vyhlížíme soupeře. Mám obavy, když už jsem chlapce vytáhl,aby vůbec někdo závoduchtivý přijel. Nakonec nás startuje na 80km trasu zhruba 30 odvážných. Při pohledu na startovní pole je jasné, že dneska kdo není na Varech(kromě jedinců, kteří ukončili sezónu) je v Lužci!
Stejný počet startujících měli i kluci z Endurainingu, a tak se první km dokola nastupuje s cílem o vytvoření menší skupinky. Žádná taková, která by vyhovovala jednomu z týmu nevznikla, a tak se ve svižném tempu v počtu cca 15 lidí letí ke Kolínu. Nepřijemný vítr kolem Kolína nechává vytvořit terezíny, které jen těžko chápou projíždějící řidiči.
Do cíle přijíždíme pokupě, i když to několikrát hlavně Roman zkoušel,ale sám na větru neměl tento den nikdo šanci. Spurt jsme nějak prokaučovali, čekali jsme příjezd z jiného směru, a tak nezbývá než napsat, že výsledky nebyly v tomto závodě důležité, hlavní bylo se společně projet a v cíli vychutnat řízek.
sbalit textQRC Lešany
Petr Beneš | 26.9.2010 Zatímco většina týmu měla žně v Hořicích, naše pražská odnož, Petr a Iva, se vydala na poslední díl seriálu časovek QRC, pořádaných týmem SOS. Tentokrát se pro zpestření jednalo o časovku z kopce. I když se na trase našly i dva úseky do kopce, dosahovalo se průměrů až kolem 50km/h.
S přihlédnutím k tělesné konstituci Ivy, bylo už před začátkem jasné, že to asi nebude úplně trať stavěná pro ni. Al...
číst dáleZatímco většina týmu měla žně v Hořicích, naše pražská odnož, Petr a Iva, se vydala na poslední díl seriálu časovek QRC, pořádaných týmem SOS. Tentokrát se pro zpestření jednalo o časovku z kopce. I když se na trase našly i dva úseky do kopce, dosahovalo se průměrů až kolem 50km/h.
S přihlédnutím k tělesné konstituci Ivy, bylo už před začátkem jasné, že to asi nebude úplně trať stavěná pro ni. Ale Iva se s nástrahami tratě poprala více než statečně, sonické třesky za jejím kolem dokonale vysušily trať a Iva dosahovala rychlostí, že ani její Polar nechápal, co se děje. Iva nakonec obsadila v celkovém pořadí seriálu 4.místo z 9 startujících žen a mohla tak udělat výborný bramborový salát.
Petr, který si před startem složitýmy výpočty potvrdil, že kdyby v kategorii vyhrál a porazil minimálně 8 soupeřů, tak by to těsně mohlo vyjít na celkové první místo v kategorii. A tak se pustil na suchou trať za Ivou, dal do toho všechno a díky týmové podpoře, v podobě časovkářských nástavců od Expena a helmy od Radka, prolétl 5.3km trať v čase 6:45 a nějaké desetinky vteřiny. A právě ty desetinky se staly nakonec velmi důležité, protože jeho největší soupeř v celkovém pořadí, Milan Brandejs z týmu Varta, zajel trať o jednu desetinku rychleji, odsunul Petra na druhé místo v závodě v kategorii a také na třetí místo v kategorii v celkovém pořadí.
I tak je 3.místo pro něj velkým úspěchem.
Pro zvědavé jedince odkaz na stránky
seriálu QRC sbalit textÚspěšné Hořice
Michal Pavlík | 25.9.2010 Dnes se velká část týmu přesunula do Hořic, kde se konal již celkem zaběhlý závod Královéhradecká 50. Počasí vyšlo, podobně jako minulý rok naprosto ukázkově a tak se vlnitá trať dala projet s vysokou průměrnou rychlostí. Z našeho týmu měl průměr nejvyšší Martin Chutný, který možná jen díky zmatkům vedoucí dvojky závodu, ve které právě Marťas figuroval, ztratil jen několik setin sekundy na absolut...
číst dále
Dnes se velká část týmu přesunula do Hořic, kde se konal již celkem zaběhlý závod Královéhradecká 50. Počasí vyšlo, podobně jako minulý rok naprosto ukázkově a tak se vlnitá trať dala projet s vysokou průměrnou rychlostí. Z našeho týmu měl průměr nejvyšší Martin Chutný, který možná jen díky zmatkům vedoucí dvojky závodu, ve které právě Marťas figuroval, ztratil jen několik setin sekundy na absolutního vítěze krátké tratě. I tak ho ale zlatá medaile v jeho kategorii neminula. Jen necelé dvě minuty po Martinovi dojel Michal Pavlík, který ve stejné kategorii obsadil 3. místo. Ihned po něm do cíle dorazila naše nová posila Filip Brož, pro kterého bohužel zůstala pouze medaile bramborová. Jen chvilinku po Filipovi protnul cílovou čáru Petr Velík, který si tak vybojoval 2. místo v kategorii mužů. O neposlední podiové umístění se postarala dvojce Josef Šplíchal a Jaroslav Romportl, která soutěžila v kategorii rodinných týmů, ve které obsadila 1. místo, pro které museli ukázat svou bojovnost především v posledním kilometru závodu. Pepa totiž v závěrečném sjezdu píchnul zadní kolo a tak si museli s Jardou, který je o několik kilogramů lehčí, kola navzájem vyměnit. Poslední úspěch byl vybojován naší HSK baby posilou Markétou Maršálkovou, která mezi dětmi obsadila místo druhé.
sbalit text