středa 2010.03.10
Uz od vcera se celým hotelem nesou zvesti,že dnes ma pršet a přes noc se tak stalo. Ráno vychutnávám s přáteli snídani a v 11 se vyraží na pohodový švih. Dneska jen kompenzace, takže všechno vypouštim z hlavy. Je čas se pokochat krajinou a tak toho náležitě využívám. Občas si zablbneme a začnem do sebe strkat loktama. Balík víří smíchem a všude se ozývají vtipy. Začínáme otáčet ... číst dále

středa 2010.03.10
Uz od vcera se celým hotelem nesou zvesti,že dnes ma pršet a přes noc se tak stalo. Ráno vychutnávám s přáteli snídani a v 11 se vyraží na pohodový švih. Dneska jen kompenzace, takže všechno vypouštim z hlavy. Je čas se pokochat krajinou a tak toho náležitě využívám. Občas si zablbneme a začnem do sebe strkat loktama. Balík víří smíchem a všude se ozývají vtipy. Začínáme otáčet k hotelu a drobně poprchává. Přijedeme tak akorát protože během několika minut začíná regulérní vichřice později i padá sníh. Trošku opucuju kolo a zmáhá mě únava. Skoro celý zbytek dne prospím (spánek = nejlepší regenerace). Navečer už mě čeká jen mrknout na závěr Paris-Nice a masáž. Večer prosedím v příjemném kolektivu a nemůžu si přát nic lepšího. Dnešní náplň dne byla regenerace, takže jsme nožkám dopřál 33km na vyjetí, žaludku hojnost jídla a mysli přenádherné scenérie. U večeře potom nezapomenu na vyprávění borce který čistil řetěz hotelovým ručníkem, samozřejmě do běla čistým, před použitím.

čtvrtek 2010.03.11
V noci napadlo misty i 10cm snehu, takze je ted vsude mokro a taje to. Prvni hodinu jedem s Vítkem pořád před balíkem, nechce se mi hned po ránu sprchovat bahnem. Přejedem Limb a potom už hurá z kopce na Roviň. Tady už je sucho, takže se pěkně zařadim na špici vedle Karla. Jedem až do Vodňanu tady zase tajou hromady sněhu. Nohy pomalu promrzaj a teplota okolo 6 stupnu taky nic moc. S Karlem to doklepu až do Barbanu kde se odpojuje a já zůstávám s balíkem. Na konci vysim jak na gumě, občas nějaká sprška od kolegy předemnou nebo náklaďáku. Doklepem to až do Pazinu, kde za to Mlyny bere a balík se trhá. Zima jako sviň, nohy promočený, všichni ujeli a na ty pomalí se nám nechce čekat. Takže s Lukynem jedem domů jen ve dvou. Chvílema hnusnej protivítr a pěkně si dáváme. U hotelu už se ani s nikym nebavim. Chci jen teplou sprchu, najíst a spát. Přesto musim ještě umejt kolo a všechno vyprat. Dneska 134km z toho 80 sem jel vepředu a víc jak polovinu tréninku jsme jeli v dešti nebo v mokru. 1250m nastoupáno. Sežralo to hodně sil a morko opravdu stálo za to. Promočenej skrz naskrz.

pátek 2010.03.12
Vyrazime asi v 16 lidech. Mam toho uz docela dost takze na nejake tahani kaslu a jedu v pohodicce na konci. S Třískou rozebírám různé tréninkové přístupy a občas je z balíku slyšet hlasitý smích. Ve stoupání na Buje se to klasicky roztrhá a nahoře se to sjíždí jak včely na med. Karel opět nezklamal a hledá cestu na Liváde. Už předem je mi jasné jak tohle hledání dopadne. Zase pojedem po šotolině, nebo ještě po něčem horším. Ovšem tentokrát jsme Karla převezli mi. Nikomu už se nechce dělat ze sebe bajkera a tak ho v tom necháme sami a jedem už jen v 6 lidech rovinku už do Buzetu. Tam to otočíme a nazpět už se jede kolotoč a pěkný kule. V 6 lidech to ještě jde ale přeci jen si dávám. Zrovna to na mě vyjde že skončí rovinka a pokračujem stoupáním na Vižinádu. Jede se na pohodu. Kopec není nijak dlouhej ani prudkej. Nahoře jsou krásné výhledy. Na jednu stranu pahorky obrovských velikánů v dáli pokryté sněhem a na druhou nekonečná modř moře. I sem vítr vane nádherný čerstvý vzduch, kterého se stále nemohu nabažit. Mezi tím se pase stádo ovcí a rostou nekončící aleje vína. Nezdá se to ale je to tady drsný kraj. Z Vyžinády stoupáme už jen kousíček a poté následuje odbočka na Poreč. Sjíždíme k moři a na obzoru se dají rozeznat obrovské trajekty. Novej asfalt tak to valí samo. Dneska 150km.

sobota 2010.03.13
Jenom rukávky a vestička. Konečně se cejtim jako cyklista a né jako potapěč ve skafandru. Dneska to byla celkem nuda cesty už mám hodně projezděné a tak mě málo co překvapí. Ovšem chování některých borců mě nepřestane udivovat nikdy. Už mě to ani moc nebaví sice je hezky ale co z toho. Zadek mám rozedřenej dokrve. Kolena bolej, nálada je taky v tahu a vtipy mě spíš otravujou než bavěj. K tomu ještě přijelo čerství maso a všichni sou nadržený jak telátka. Kalí se to slušně a tak nezbývá než držet ústa a tempo. Do hotelu dorazili zase nějaký kopáčkové co čutaj desátou ligu. Je jich tady jak much a chováni maj příšerný. Taky o důchodce není nouze na večer ještě přijel autobus navravej ženskejma jenomže kampak se to hrabe na ty naše český. No nic trénink dobrej tak proč si stěžovat. Dneska 125km

neděle 2010.03.14
Odpočinek, regenerace, jen na chvili protočit nohy, zapózovat před foťákem a hlavně jsme se jeli mrknout na ty pradleny z Whirlpoolu. Každý ráno a večer je vidim u jídla, ale na kole sem je ještě neviděl. Taky to podle toho dneska vypadalo. I ty domácí domorodci s kterejma závodili si je dneska tahali jak telátka. Nechtěl bych jim křivdit přeci jen viděl jsem jen začátek závodu, tak to byla třeba týmová taktika, že byli všichni poskládaný na konci balíku. 30km a už sem docela tuhej. Uvidíme zítra. sbalit text

1. 3. 2010 bylo v Rychnově n. Kn. odcizeno horské kolo tradičního účastníka Dobrušského poháru Pavla Řízka. Jedná se o kolo zn. Mongoose vyobrazené na fotce dole. Oproti fotce se liší kotoučovými brzdami a Pells sedlem a sedlovkou. V případě jakékoliv informace kontaktujte policii

pondeli 2010.03.08
Dnešní den opět provázel silný vítr. Cloumalo to s celým balíkem a když sem jel špic, tak mě to kolikrát odválo do protisměru nebo příkopa. Od začátku se jelo hodně rekreační tempo a když jsme přejížděli Limský kanál(ja tomu říkám Macocha) a pak se zase škrábali nahoru, tak všichni pěkně skuhrali. Potom jsme lehce minuli Pulu a pokračovali na Zminj a Pazin. Po dvou hodinách byl... číst dále

pondeli 2010.03.08
Dnešní den opět provázel silný vítr. Cloumalo to s celým balíkem a když sem jel špic, tak mě to kolikrát odválo do protisměru nebo příkopa. Od začátku se jelo hodně rekreační tempo a když jsme přejížděli Limský kanál(ja tomu říkám Macocha) a pak se zase škrábali nahoru, tak všichni pěkně skuhrali. Potom jsme lehce minuli Pulu a pokračovali na Zminj a Pazin. Po dvou hodinách byli všichni děravý jak řešeto. Nikdo nechtěl táhnout a když už se začlo trochu jet, tak to nikdy nevydrželo dlouho. Se Zdendou jsme na sebe jen koukli a hned bylo jasné co máme dělat. Pěkně jsme se nacpali na špicu až do Pazinu jsme to odtáhli. Ják ja si dával, watták furt na 250 zvlněnej terán a porád se nepatrně stoupalo. Do toho každou chvíli fouklo jak kdyby do mě uhodilo beranidlo, zkrátka hrůza. Sezralo to dneska hodne sil, ale nebyl sem sám vsichni, co se jen vezli trpeli stejne jako ja a někteři i vic protoze nedokazali ani uviset v baliku. Kdyz uz jsme se dokodrcali do Pazinu, tak na nás cekal posledni kopec a potom uz jen klesani az na uroven more a s vetrem v zadech. Najednou vsichni ozili a alespon ten zbytek cesty jsem se trosku povozil. Jelo se porad okolo 40ky, takze sem to vyuzil a bouchnul sem tam jeste par spurtu. Do Porece dorazili vsichni vcetne me v dost dezolatnim stavu. Ovsem jeste porad se nasla nejaka sila aby jsme zajeli na pobrezi udelat par fotek a pokoukat se po peknejch holkach. Na hotelu jsem jeste dal plavani nacpal do sebe Gainera od Nutrendu a vecer jeste zajdu na masaz. Dneska neco malo pres 130km 28prumer v opravdu dabelskem vetru a neco pres 1300 nastoupano. Nohy mam uz pekne zrujnovany tak sem zvedavej na zitrek, kterej bude jeste tvrdsi.

utery 2010.03.09
Cely den zatazeno 6 stupnu vitr mi prijde den ode dne silnejsi. Dneska uz toho maji vsichni dost takze se najednou schodnou na trase a nikdo nema namitky. Vyrazi tedy skupina kde jedou uplni outsideri (tam patrim i ja :-)) a vedle nich profici z Rabobanku, Liquigasu a podobne. V háku to celkem jde ale sotva na me prijde rada na spic, tak zacinam umirat. Presto jsem nejakym zazrakem dokazal poměrně dlouho tahnout balik. Zhruba v pulce treninku profici zamavaji na rozloucenou a zbytek pole jde rychle do kytek. Jsme nekde v polovine Istrie takze rychle otacime zpet. Sily rychle mizi a vitr je protivnej. Presto ze sebe na zpatecny ceste musim jeste vymacknout nejake spurty. Nastesti je tady cedulí dost a sparing partnera z Dukly mam taky. Takze neni problem. Potom jeste prejedeme trosku vetsi hory a jsme zase v Pazinu jako včera. Počká se na poslední opozdilce zase se necim nakrmim jako uz asi tisickrat dneska a posledni kopec z Pazinu zase vyletnu docela rychle. Dneska uz to ale neni tak snadne. Většina se drží jako klistata ale nakonec povolej. Opet se pocka na posledniho a uz se to pali smer Porec s vetrem v zadech a z mirneho kopecka. Vsichni uz toho maj fakt plny zuby a nebo stavkujou a nechtej tahnout. S Duklakem tak bouchnu jeste par spurtu a zase sem na chvili nas...ku. Nastesti je kam se schovat a tak po par minutách zašitej v haku za balikem mi zase brzo otrne. To bylo vsak naposled a tak se nekompromisne nacpu na spici a jedu si watty jaky potrebuju. Vsichni co jedou za mnou tak sou asi radi ze nemusej slapat, ale aby nekdo podekoval, tak toho se nedockam.:-) Poslednich asi 7km tedy odtahnu ja a nakonec si to vsichni, co se vezli porvou o posledni ceduli. Vsichni jedou na hotel a maj toho dost. Ja uz sem taky hodne nasr-unaven, ale jeste porad ne tolik abych chtel na hotel. Takze tak dotocim jeste nejaky kilačky a teprce kdyz se mi dela pred ocima cerno, tak usoudim ze je potreba jet domu. Dneska tady 155km 1900m nastoupano do toho jeste spurty a tahani baliku.Sem mrtvej forrest a zejtra nehnu ani brvou. sbalit text

Náš kolega Michal Forrest Dyntar se nachází v tréninkovém kempu v Chorvatsku, kde společně s dalšími cyklisty ladí formu na sezónu. Pro ty, kteří se z pracovních, rodinných, finančních či pouze výkonnostních důvodů nemohou vypravit také někam na jih, přinášíme menší náhhled do zákulisí. Času na psaní má Michal minimum, a tak omluvte rychlejší verzi slohu.Ponechávám v původním znění...

sobota 20... číst dále

Náš kolega Michal Forrest Dyntar se nachází v tréninkovém kempu v Chorvatsku, kde společně s dalšími cyklisty ladí formu na sezónu. Pro ty, kteří se z pracovních, rodinných, finančních či pouze výkonnostních důvodů nemohou vypravit také někam na jih, přinášíme menší náhhled do zákulisí. Času na psaní má Michal minimum, a tak omluvte rychlejší verzi slohu.Ponechávám v původním znění...

sobota 2010.03.06
Cesta do Porece probyhala v prijemné atmosfére kolegů z Devosu. Skoro celou cestu jsme prokecali a to takovým způsobem že jsme několikrát sjeli i z cesty a museli jsme hledat alternativu nebo se vracet. Nakonec jsme se ale okolo 6 dostali na misto a já zase po roce videl Plava Lagunu v plné kráse. Mořský vzduch neskutečně voní a tak jsem se dost hekticky ubytoval oblékl a za půl hodiny vyrážím na první švih už po tmě. Hodinku polechtám noky v kompenzačním pásmu (25km) a pro dnešek to stačí. Po příjezdu na mě čeká bohatá večeře a potom už jen vybalit věci a jít chrápat.

nedele 2010.03.07
Venku za oknem sice krásně svítí sluníčko, ale 10 stupnů a hlavně silný nárazový studený vítr není úplně to co sem si představoval. Oblékám proto kalhoty s chlupem. Tradičně v 10:00 před hotelem stojí v pozoru okolo 60 nadržených cyklistů a rokují o tom kam se pojede. Chytnu skupinu cca 15 lidí kde se jede svižně a temto mi vyhovuje. Po první hodině odpadli nejslabší kusy, takže nás zůstává 7. Projedeme pár brdků a dostaneme se na rovinku do Buzetu. Jede se hodně proti větri a pokud člověk neháhne špic tak se v balíku vyloženě fláká. To se mi ještě s jedním kolegou moc nelíbí a tak dáváme menší odlep od balíku a jedem si watty jaký potřebujem. Z Buzetu vede cesta hodně do hor a domů jsou to cca 3 hodiny. Nehodláme se první den uplně odrovnat, takže otáčíme a jedeme rovinku nazpět. Odsýpá to, rychlost málo kdy klesně pok 40km/h. Z rovinky odbočujeme doleva na Motovun. Jedem kopeček kde se nastoupá cca 250m watty nejdou pod 300 ale ještě pořád to jde. Nějak se mi podaří vyškrábat nahoru mezi prvníma a pak už to pálíme s větrem v zádech a z kopce domů. Zkouším rozjíždět kolotoč, ale marná snaha. Skoro všichni v balíku sou bajkeři a tak vůbec nechápou co po nich chci. V Poreči to všichni zabalej a je vidět že někteří dostali pořádnou nakládačku. Mě se ještě nechce takže tam bouchnu půl hodinku po pobřeží a jedu taky na hotel. Na pokoji do sebe naláduju BCAA od NUTRENDU a du si zaplavat. Potom procházka po pláži a opalování na lavičce. Za dnešek 125km 1200m nastoupáno a nějakých mizerných 28km/h protože hodně foukalo. sbalit text

Tak jsme se konečně dočkali! Dnešní sešlost u jedné, zdejším cyklistům již poněkud známé hospody se původně rozmýšlela, jestli se nepojede trandard jako Borohrádek, Holice apod. Nakonec ale vyhráli první letošní společné kopečky v místech mezi Jaroměří a Hořicemi. Vzhledem k výkonnostním rozdílům se peloton dnes zvlášť značně trhal, první velké rozestupy se začli utvářet již u Rodova, kde mezi sou... číst dále

Tak jsme se konečně dočkali! Dnešní sešlost u jedné, zdejším cyklistům již poněkud známé hospody se původně rozmýšlela, jestli se nepojede trandard jako Borohrádek, Holice apod. Nakonec ale vyhráli první letošní společné kopečky v místech mezi Jaroměří a Hořicemi. Vzhledem k výkonnostním rozdílům se peloton dnes zvlášť značně trhal, první velké rozestupy se začli utvářet již u Rodova, kde mezi sourozenci Splítkovými vznikala opravdu značná mezera. V křižovatce za Habřinou se tedy Radka odtrhla a mužská část pak absolvovala trasu směrem na Lanžov, Jaroměř, odkud se malou obklikou pokračovalo na Černožice. Za Černožicemi pak přišel krátký odpočinek v podobě rovinky směrem na Hradec, netrvalo to však dlouho a již u Smiřic se peloton začal skládat do lajny a chystat se na závěrečný spurt na Hradec. V závěru tohoto spurtu měli sílu na výstřel kupředu M. Kadlec a M. Splítek, který Mírovi zůstal těsně v závěsu.
I přesto, že jsme dnes nastoupali více než 700m se nám podařilo průměrnou rychlost vytáhnout až na 28km/h, což je, řekl bych, velmi slušný výkon. Příště bych si, pánové, dovolil navrhnout trochu pomalejší tempo. Na závěr už jen mapu trati a soubor kmz pro ty, kteří by se nad naší absolvovanou tratí chtěli prolétnout ve 3D. sbalit text