Winter Hradec 2014
Hlavní sponzoři
Naši partneři
Články
Expenův Pells Aeron
Časovka Šerlich
Kluziště v Orličkách
Sajrajt a marast
Další weby
Návštěvnost
Poslední prosluněný víkend v dubnu byl i letos prvním víkendem, kdy jsem měl v plánu závodit v sobotu i v neděli.
Netradičně v sobotu jsem se vydal na tradiční časovku DP do Ledců. Vzhledem k absenci Mr.časovky Zdény nebylo o vítězi předem rozhodnuto. Ze svého pohledu jsem viděl hlavního favorita v Martinovi K. a na stupně vítězů určitě pomýšleli i Martin S. a Čapíno.
Vzhledem k tomu,že jsem hrazdu namontoval až ve čtvrtek a zkusil se jen s ní projet trať, neponechal jsem náhodě alespoň kvalitní přípravu v podobě snídaně. Základ samozřejmě tvořila B4 od Nutrendu, které čím dál více přicházím na chuť. Zatím zkouším příchuť Natural a zjišťuji že se s ní dá dělat prakticky cokoliv. Sobotní ráno bylo ve znamení vylepšení o skořicový cukr a můžu říci, že to byla fakt chuťovka. Jelikož si ale nedovedu představit ráno bez kafe a nějaké buchty, zajedl jsem to ještě několika kousky bábovky s marmeládou. Už se ani tak nějak nedivím, že mi lidé říkají, že jsem jak kráva se čtyřmi žaludky.
Před startem po 10h jsem do sebe kopl Gutar a zanedlouho vyrazil na trať. Jelo se mi v celku dobře a zahleděn do ubíhajícího asfaltu a kadence jsem si to uháněl, co mi plíce stačily. Někdy jsem měl pocit, že by nohy mohly jet rychleji, ale plíce bohužel byly jiného názoru. Poslední asi 2 km, které jsou trochu do kopce, jsem už ale docela trpěl a byl jsem rád, že je cíl pod kopcem. Cílem jsem prolétl v čase 20,22, což je velké zlepšení oproti loňsku a já netrpělivě čekal na časy ostatních borců. Můj odhad na favorita se vyplnil a Martin K. mě překonal, ale o pouhých 5 vteřin. V počátku mě to hodně mrzelo, ale pak jsem si řekl, že i druhé místo je super a že utírat prach z onoho půl metrového pohárů by mě určitě nebavilo
Nedělní ráno bylo ve znamení B4 s grankem a taky super. Opět nechybělo kafíčko a nějaká ta buchta a já vyrazil směr Kuňka.
Zde se jel MTB Scott Maraton a na startu se sešla velice slušná konkurence hlavně v podobě Jana Hrušky a Roberta Novotného, s nimiž se ale já stejně moc porovnávat nemůžu.
Celkem startovalo sice „jen“ asi 110lidí ale závod to byl kvalitní.
Start byl posunut na 11,10 a po startovním výstřelu se sjelo z parkoviště na silnici směr HK, kde se pole pěkně natáhlo. V první vesnici se zajelo na polní cestu, ale rychlost se moc nezmenšila a jelo se okolo 35-40km/h. Až po odbočení mezi chaty se zpomalilo asi na 30km/h ale to už se vepředu naskládali hlavní favorité a rychlým tempem se snažili co možná nejvíce jezdců v zavaděcím kole urvat. Při nájezdu zpět na Kuňku nás zůstalo asi 8-10lidí. Bohužel v jednom prudkém výjezdu mezi pštrosy přede mnou jeden biker nezvládá výjezd a musím z kola. Tím mi ucukává špice s cca 5 lidma. Dost mě to mrzelo a i když jsem jel totální kaši, tak se zrovna najíždělo do nejtechničtější a asi i nenáročnější části tratě a já už neměl šanci ji dojet. Nakonec urvali i Romana a já se ho snažil dojet,protože sám jet nemělo smysl. Podařilo se mi to asi na 10-15 km a já je totálně prošitej docvakl a utvořili jsme skupinu 4 lidí. Pokusil jsem se dát trochu dohromady a tak do sebe dal tabletu Carbonexu a po uplynutí několika minut jsem myslel, že mi najednou dal někdo nové nohy. Fakt se mi začalo jet v pohodě. Více méně jsme spolupracovali a utvořili si slušný náskok a elita se pohybovala po prvním kole asi minutu před námi. Do druhého kola nás docvakl ještě jeden borec a po vyslechnutí jeho věku jsem se jen musel sklonit. Každopádně zhruba 8km před cílem jsem začal kalkulovat a zjistil, že pokud nebodnu, mám bednu jistou. Jen nebylo jisté na jakém místě. V závodě mě ale neuvěřitelně podržely pláště Geax Saguaro-a to doslova, jelikož nepatřím zrovna k technikům, tak tady v točkách na písku,listí,klackách apod. jsem si mohl dovolit mnohem více než na dříve ježděných RR. Takže bez defektu jsem pod Kuňku najížděl ve skupince a přemýšlel, kdy za to zkusit vzít. Předběhl mě právě kolega ve stejné kategorii a tak já se jen snažil, aby mě neurval. Bylo mi jasné, že rozhodující asi bude stoupání do cíle, které bylo relativně dlouhé a hlavně prudké. Při oné kalkulaci jsem ještě využil monodózu Turbosnacku a tak sem věřil, že mi síly v nohách zbyly. Zhruba v půlce jsem zkusil nastoupit a i když plíce byly na začátku stoupání, podařilo se mi poodjet a já si dojel nakonec pro celkové 3.místo a 2.v kategorii!
Pro mě osobně obrovský úspěch a velká radost, ke které mi pomohl i fakt, že Honza Hruška měl defekt. Ale i to k závodům patří…