Winter Hradec 2014
Hlavní sponzoři
Naši partneři
Články
Expenův Pells Aeron
Časovka Šerlich
Kluziště v Orličkách
Sajrajt a marast
Další weby
Návštěvnost
Když jsem před lety sledoval v tv „blázny“,kteří závodili v 10 stupňových mrazech nebo na rozbahněných loukách nebo skákali přes překážky na silničních kolech s jen silnějšími plášti,říkal jsem si,jak to může někoho bavit a proč jezdit v terénu na „silničce“,když k tomu slouží horské kolo?To by mě přeci nikdy nenapadlo a už vůbec by mě to nemohlo bavit…Ale jak člověk stárne a mění názory,pomalu jsem zjišťoval,že na tom cyklokrosu je vlastně něco zajímavého,a tak mě sledování začalo stále více bavit,ale pořád mě ani ve snu nenapadlo,že bych si cyklokrosku pořídil taky…
Když jsem před dvěma lety začal převážně jezdit na silnici a bike sloužil pouze k závodům,začaly mi chybět tréninkové kilometry v přírodě a taková ta svoboda,která svým způsobem na biku je,ale zároveň jsem nechtěl zpomalit a být bržděn širokými plášti,vidlicí a poněkud vyšší váhou.Nějak jsem to ale neřešil až do té doby,kdy o tom začal mluvit Aleš a já jsem si jen na 5min zkusil od Michala cyklokrosku půjčit.Těch 5min pro mě znamenalo pouze to,že cca měsíc poté jsem si z auta vykládal svojí první cyklokrosku.
Využil jsem koupi z druhé ruky,jelikož jsem nechtěl utrácet mnoho peněz a hlavně pro mě jde o tréninkové kolo do nepohody.
Po nasednutí je to prakticky totožné se silnicí,po rozjetí je trochu znát odpor pneumatik,ale když člověk najede na silnice 2-3.třídy tak najednou zjišťuje,že ty záplaty co tu ještě včera byly najednou zmizely,že ty kostky,na kterých pokaždé nadávám,nejsou pod koly prakticky cítit,že když fouká vítr můžu zajet po polní cestě do lesa,že když si chci dát sjezdík,můžu i to s větší opatrností absolvovat.
Najednou jsem si tak uvědomil,že se mi spojily veškeré dobré vlastnosti,jako pohodlí a možnost jízdy v přírodě od horského kola a zároveň rychlost a akcelerace z kola silničního.
Od obojího tam samozřejmě není 100%,ale je tam toho dostatek.
Již po první jízdě sem si taky uvědomil,že mnohem více se můžu dle chuti soustředit buď na kadenci,tepy či jen na asfalt před sebou,anebo mám možnost úplně vypnout a v klidu jen šlapat a kochat se okolím,protože se nemusím soustředit na to,abych netrefil nějakou díru a já neposlal ráfek do věčných lovišť...a když už mě asfalt přestane bavit,můžu zahučet do lesa.
Řekl bych,že jsem objevil znovu onu svobodu na kole a tu krásu,kterou na jiném sportovním náčiní člověk nenalezne :o)
Ale ještě pořád nejsem takový „blázen“,abych patřil k oněm borcům,ze začátku povídaní,ale kdo ví,zima je před námi a já pořád stárnu a vyzkoušet se má všechno :o)